27.duben 2011 16:08
Tato země rozhodně nepatří mezi vyhlášené turistické cíle. A přesto může nabídnout řadu neopakovatelných zážitků. Stačí se jen oprostit od zaběhnutých cestovatelských schémat. Můžete zde pořídit velmi luxusní dovolenou a být opečováván na špičkové úrovni nebo se probíjet krajem jako nezávislý svobodomyslný „baťůžkář“. Podívejme se společně na největší taháky této země ve vnitrozemí černého kontinentu.
Vstupní branou do této zajímavé země je město se slavným jménem Livingstone, které leží nedaleko ještě slavnějších Viktoriiných vodopádů. Tak vidíte, první věta článku a hned dva takové superpojmy, pak že tu nic není…
Tak pojďme pěkně postupně. Mezinárodní letiště leží asi 10 km od světoznámého zlomu řeky Zambezi. I piloti velkých letadel si vychutnávají příležitost stát se na chvilku piloty vyhlídkového letadla a nad vodopády krásně přeletí, aby v zápětí přistáli poblíž skromné letištní haly. Tam se na vás vrhnou desítky taxikářů, vy však zkušeně máte objednaného svého chlapíka, který na vás trpělivě čeká s cedulkou s vaším jménem. A už vjíždíte do města, které se rozprostírá podél hlavní silnice, která propojuje sousední stát Zimbabwe s hlavním zambijským městem Lusakou. Spousta obchůdků se všemožným sortimentem, pár barů a hospůdek, benzinová pumpa a kousek za městem nové nákupní centrum. Ale hlavně je tady muzeum cestovatele Davida Livingstona, po němž je celé město pojmenováno. V muzeu najdete řadu artefaktů z doby objevitelských cest světoznámého Angličana. A přímo před muzeem překvapivě naleznete velkou bustu hořického rodáka Dr.Emila Holuba. To samozřejmě stojí za fotografii pro každého českého turistu. Ubytovat se můžeme podle stavu své peněženky v hotýlcích přímo ve městě, nebo luxusnějších lodgích na okraji města nebo v těch nejluxusnějších hotelích poblíž slavných vodopádů.
Nahlédněme tedy do Ďáblova chřtánu, jak se také vývařišti pod vodopády přezdívá. Zaplatíme vstup do tohoto chráněného území a už nás cestičky vedou přímo k impozantní vyhlídce. Ve vzduchu se vznáší vodní tříšť, dunivý hluk nás obklopuje. Zambezi přepadává v celé své šířce přes jeden kilometr do šedesátimetrové hloubky a řítí se stometrovým korytem úprkem pryč. A to je ideální příležitost pro vyznavače adrenalinového raftingu. Úsek Zambezi pod Viktoriinými vodopády patří k nejtěžším, a tedy i nejvyhledávanějším, raftům na světě. Pokud by to pro vás bylo málo dobrodružné, můžete si skočit bungeejumping z hraničního mostu spojujícího Zambii se Zimbabwe. Pro fanoušky klidnějších prožitků se nabízí vyhlídkový let vrtulníkem, malým letadlem nebo motorovým rogalem přímo nad vodopády. Můžete ale absolvovat i příjemnou vyjížďku vyhlídkovým parníkem nad hranou vodopádů a dopřávat si dobrou večeři uprostřed řeky, pozorovat plovoucí hrochy nebo slony důstojně kráčející se napít.
Až se nasytíme této podívané a všech aktivit v okolí vodopádů vyrazíme hluboko do zambijského vnitrozemí. Nejprve nás čeká hlavní město Lusaka s davy lidí, kteří přicházejí nebo přijíždějí za obživou. Jsou zde rušné trhy a autobusové zastávky, kostely, ale i výstavní třída s hotely a ambasádami. Ale jinak je Lusaka typické vnitrozemské velkoměsto Afriky, které bez moře nebo velké řeky působí poněkud bezútěšně.
A proto není nutné váhat a sedáme do malého letadélka a směřujeme na východ země, na letiště Mfuwe. To je vstupní branou do vyhlášeného národního parku South Luangwa, který leží na břehu stejnojmenné řeky. A je to vskutku unikátní záležitost. Ubytujeme se v luxusních bungalovech přímo na břehu řeky. Při večeři nám do restaurace nakukuje slon, poblíž cestiček k jednotlivým bungalovům se v noci pasou hroši. Na cestu z večeře do postele má každý turista svého průvodce, aby nepřehlédl hrocha nebo slona a ve tmě do něj nevrazil. Něco takového je možné zažít jen na málo místech světa. Na úžasné safari můžeme vyrazit buď brzy ráno nebo naopak až za soumraku. Stojí za to vyzkoušet obě varianty, protože je velmi těžké říci, co je větší zážitek. Když budete mít štěstí, uvidíte všechna zvířata z tzv.“velké pětky“. Tedy lvy, slony, buvoly, gepardy a nosorožce. Jako bonus vám tento národní park ještě může nabídnout kromě hrochů, hyen, nejrůznějších druhů antilop i jedinečnou žirafu Thornicroftovu, kterou jinde na světě nemůžete vidět. Budete-li mít dobrého domorodého průvodce a trochu štěstí, tak uvidíte hrát si malá lvíčata, lvici jak se chystá k lovu, hrochy válející se v jezírku, zarputilé zamračené buvoly a neuvěřitelně ladně se pohybující žirafy. Odpoledne můžeme relaxovat u bazénu, dát si skvělý oběd a těšit se na večerní vyjížďku. Bude jiná, ale neméně fascinující. Až se nasytíme tohoto jedinečného koutu naší planety vydáme se po prašné silničce do tři hodiny vzdálené Chipaty, města, které leží na Zambijsko-Malawijských hranicích. A už je tu celník, s ním spojená typická byrokracie, předkládáme víza, která patří k nejdražším na světě a vstupujeme do „afrického Švýcarska“, do utajeného afrického skvostu, do státu Malawi. Ale to už bude jiný příběh.
Text: Petr Chaloupka
Foto: Jana Svěcená
Autor: Redakce REAL-CITY
