27.září 2011 09:55
Technologický vývoj postupuje překotně dopředu a výsledky lze vidět i mezi produkty běžné spotřební elektroniky. Zatímco u počítačů vývoj není tak patrný, protože vše je skryto uvnitř, u televizí je skok již znatelnější. Před sedmi osmi lety byla plochá obrazovka ještě poměrně luxusní záležitostí. Dnes jsou LCD televizory běžnou součástí českých domácností. Stejně jako u počítačů, se i u televizí mění vnitřní vybavení. Jedním z parametrů, podle nějž lze rozpoznávat kvalitu televizorů, je velikost a rozlišení obrazovky. Společnost Sharp představila na letošním IFA 2011 (největší evropský veletrh spotřební elektroniky) poprvé v Evropě své nové Super Hi-Vision LCD obrazovky, které využívají televizní formát příští generace. Zobrazují neuvěřitelných 33 miliónu pixelů (7 680 x 4 320), což představuje šestnáctkrát větší rozlišení než současný formát HDTV. Prototyp nese jméno 8K4K, což je zkratka úrovně rozlišení a je pokračovatelem obrazovek Sharp 4K2K, které jsou již nyní dostupné jako systémové součásti některých dalších přístrojů a jsou asi čtyřikrát kvalitnější než standard HDTV.
Sharp je dlouholetým lídrem odvětví obrazovek s vysokým rozlišením a vytvořil tak jakýsi přirozený standard. Výzkum zaměřený na LCD technologie (využívající tekuté krystaly) byl zahájen již v roce 1970. První výsledky pak Sharp prezentoval o tři roky později na displeji kapesní kalkulačky. Významné technologické pokroky v podobě zvýšení počtu pixelů a tedy vyššího rozlišení následovaly v osmdesátých a devadesátých letech. Sharp neustále dbá na sledování hlavního cíle – získat ostřejší a více kontrastní displej a zároveň si neustále udržovat vedoucí úlohu v oboru LCD. Krátce před přelomem tisíciletí, v roce 1999, uvedl Sharp na trh první LCD televizor, s obrazovkou o úhlopříčce 50 cm (20 palců).
Od té doby je formát HDTV (televize s vysokým rozlišením 1920 x 1080) zavedeným standardem a stal se součástí nejen evropských, ale i českých domácností. Podle poslední studie GFU (německá Společnost pro zábavu a elektronickou komunikaci) lze očekávat, že do konce roku 2011 bude mít televizi s rozlišením HDTV 31 miliónů německých domácností. Mezi hlavní příčiny úspěchu tohoto televizního formátu patří přenosy sportovních událostí, jako jsou závody Formule 1 nebo Mistrovství světa ve fotbale, které byly vysílány v HD kvalitě poprvé v roce 2010. Dalším důvodem je vzrůstající počet televizních stanic využívajících formát HDTV. V současné době existuje pouze v Německu 25 takových kanálů. Neustále roste i počet filmů v HD kvalitě dostupných na Blue-Ray discích.
Společnost Sharp neustále pokračuje ve vývoji LCD displejů a nyní již nabízí vybraným společnostem své obrazovky 4K2K s úhlopříčkou 162 centimetrů jako komponenty do dalších speciálních zařízení. Další generace obrazovek s vysokým rozlišením bude ve znamení čtyřnásobku dnešního HD (4 096 x 2 160 pixelů). Díky tomuto extrémně vysokému rozlišení leze například realizovat videokonferenci s vysokým počtem účastníků nebo může více kamer současně zobrazovat na jedné obrazovce záběry ve vysokém rozlišení. Kromě toho vysoké rozlišení zajišťuje v průmyslu jasnější přehled kontrolních systémů a komplexních výrobních procesů. HD je důležité také v oblasti medicíny, např. při diagnostickém zobrazovacím vyšetřování. Monitor s rozlišením 8, 8 miliónu pixelů umožňuje přesnou interpretaci RTG nebo CT vyšetření. Ve filmovém průmyslu je pak technologie 4K2K využívána k digitální post-produkci. Editoři tak mohou vidět hrubý záznam v jeho přirozeném rozlišení, což umožňuje daleko přesnější střih.
Brilantní obraz 8K4K vzniká prostřednictvím řady funkcí – především díky Sharp UV2A technologii. Tento systém používá proces, během něhož mohou být tekuté krystaly LCD panelů přesně umístěny pomocí UV světla. Přesné uspořádání molekul v daném směru je rozhodující pro vysoce dynamický kontrast a zvýšení světelnosti o více než 20 %. Zvýšený kontrast a vyšší světelnost vedou k mimořádně vysoké kvalitě obrazu. Televizi 8K4K se svou impozantní velikostí obrazovky 216 cm (1,9×1,05 metru) bylo možné vidět ve stánku Sharp na IFA 2011.
Autor: Helena Koutková
