V životě muže je několik milníků, které jsou svým způsobem velmi zásadní. Jedním z nich je dosažení určitého postavení ve společnosti. Se vzrůstajícím sociálním statutem stoupá i sebevědomí, schopnost komunikovat a chovat se adekvátně k situaci. S tím velmi úzce souvisí styl oblékání a nutnost nosit některé doplňky, které jsou ve společnosti chápany jako samozřejmost, a které vyžaduje formálnost situace. Dávno pryč jsou doby, kdy si zástupci českých společností mohli dovolit ležérní styl. Formální pánský oblek je u mnoha profesí standardní záležitostí. Možností odlišení pak mužům, ale moc nezbývá. Pokud si uvědomíme, že sako, kalhoty, košile a vázanka jsou jasně dané, zbývá se zaměřit na kvalitu použitých materiálů, vzor, barvu a také akceptovatelné doplňky. Kromě hodinek a spony do kravaty to mohou u pánské části populace být i manžetové knoflíčky.
Nestandardní zapínání rukávů košile dodává samo o sobě luxusní a noblesní vzhled. Použití manžetových knoflíčků tento detail ještě znásobí a individualita nositele doslova vystupuje z řady. Jsou to většinou muži, ať již mladí či starší, kteří se oblékají stylově, promyšleně a na zvýraznění své osobnosti kladnou důraz. Svůj styl se snaží mít založený na nápadu, který je třeba ve formálním stylu oblékání zručně použít. K obleku šitému na míru s kvalitní košilí s francouzskými nebo dvojitými manžetami se nedá zvolit nic jiného než manžetové knoflíčky.
V Česku slaví tento pánský doplněk v posledních letech svůj velký comeback. Právě pomyslnou třešničkou na dortu, která utváří celkový dojem, jsou manžetové knoflíčky. A z čistě formálního stylu se nám manžetové knoflíčky prolínají i k neformálním příležitostem.
Módní doplněk má sám o sobě bohatou historii. První zmínky o manžetových knoflíčkách se datují až do středověku. Jejich předchůdce tzv. manžetová šňůrka zdobila zápěstí nejčastěji šlechticů, kteří dbali o svůj vzhled. V roce 1684 byl zveřejněn článek v London Gazette, který popisoval manžetové knoflíčky takové, jako je známe dnes. První zmínka je o opravdu luxusním kousku, který je osazen diamanty. Dva roky nato, lze dohledat popis pozlacené verze. Je tedy jasné, že už od svého vzniku to byl doplněk pouze pro určité sociální vrstvy a příležitosti. A vznikaly také velmi luxusní verze. Širším vrstvám a masovému ohlasu bylo umožněno nosit manžetové knoflíčky až s rozšířením bižuterie. Zhruba po roce 1860 se stávají běžným doplňkem při nošení tzv. French Cuff neboli košil s francouzskou manžetou.
I v tomto jednoduchém doplňku lze ale najít různé styly a variace. Ne vždy musí být vyrobeny z kovu. „Silk knot“ neboli hedvábná stužka je jednou z nejčastějších variancí na téma klasických manžetových knoflíčků. Některé názvy tohoto stylu mohou působit doslova pejorativně. Hedvábnou stužku můžeme dostat také pod označením „monkey´s fists“ neboli opičí pěsti či hlava krocana. Jedná se o hedvábnou nebo elastickou šňůrku, která je z obou stran ukončena uzlem. Často se dodávají jako součást kvalitních košil. Nicméně Italové je rádi běžně nosí.
Druhou nestandardní variantou je double button, neboli dvojitý či zdvojený knoflík. Jedná se o dva identické kousky spojené řetízkem nebo šňůrkou. Nicméně nejcennější a nejžádanější jsou klasické manžetové knoflíčky s vysokou kvalitou zpracování a s polohovací mechanikou na spodní straně. Využití drahých kovů, kamenů či vlastních iniciálu pak není výjimkou.
Autor: Redakce RealCity
