31.květen 2011 16:31
O tom, že dobře padnoucí kvalitní oblek je vizitkou úspěšného muže, určitě není sporu. Zajímavé však je, že mnoho mužů, ačkoli si kupují obleky luxusní a drahé, si je nedokáže vybrat tak, aby správně seděly a podtrhávaly jejich osobnost. Při výběru obleku je potřeba si uvědomit, že nejen perfektní střih, ale také kvalita materiálu či na první pohled zřejmé perfektní vypracování dokážou dát jednoznačně najevo úroveň, profesionalitu a solidnost muže. To se ostatně netýká pouze obleku, ale veškerého oblečení.
První zásadní rozhodování při pořizování obleku se týká toho, zda si koupit kvalitní, ale konfekční neboli sériový oblek, či zvolit model na míru. Vše se samozřejmě odvíjí od postavy nositele. Pakliže je dotyčný velká individualita, a to jak ve stylu, tak i mírách, je zcela namístě zvolit panského krejčího a oblek na míru. Pro ty, co nosí obleky takřka denně, chtějí je střídat a jejich postava ničím nevybočuje, je ideální kombinace konfekčních obleků a obleku na míru, který lze volit pro slavnostní příležitosti.
Před příchodem do obchodu či krejčovského salónu by měl mít nositel zcela jasnou představu, pro jakou příležitost oblek potřebuje, do jaké společnosti ho bude nosit a jak často ho bude oblékat. Podle těchto základních indicií lze zvolit nejen vhodný střih, ale také barvu či materiál. A zcela důležité je pořídit si dobře padnoucí oblek, protože nedostatky, které se někdy ztratí u košile, trika či kalhot, se na obleku vždy projeví. „Pánové mají tendenci si vybírat větší oblek, než je nutné, protože od něj vyžadují až příliš velkou volnost,“ říká Milo Mahdal, módní návrhář a majitel salónu Maxim. Je potřeba si uvědomit, že v obleku muž necvičí. Je důležité, aby perfektně seděl v ramenou, ležel na prsou a zádech a musí být vypasovaný. Příliš volný oblek působí levně a dává najevo, že nebyl správně vybírán. Důležité jsou samozřejmě správné délky, a to jak rukávů, tak nohavic. Manžeta košile by měla správně přesahovat asi centimetr rukáv saka a nechat tak vyniknout nejen stylovým manžetovým knoflíčkům, ale také například hodinkám. Italové se nebojí a běžně si pořizují košile s ještě delšími rukávy. S kalhotami to také není úplně jednoduché. „Pasový límec by měl sedět asi dva centimetry nad pupkem a dole by měla nohavice sahat centimetr nad zem,“ dodává Mahdal, podle kterého pokud člověk jednou zkusí obleky na míru, již se k běžné konfekci nevrátí.
Ti, co se oblékají pouze v krejčovských salónech, si beze sporu rádi dopřávají luxusu. Ale i v případě, že máte tak zvaně konfekční postavu, by byla relativně velká náhoda, pokud by vám stoprocentně padl konfekční oblek. Je pravidlem, že vám budou délku rukávů, nohavic či pas upravovat dle konkrétních potřeb. Další relativně zajímavou alternativu módních salónů, jakým je například brněnský módní salón Maxim, nabízejí velké světové módní domy. Například Ermenegildo Zegna nabízí zhotovení obleku na míru jeho prvotřídními krejčími. Vždy jednou v roce je mistr krejčí přítomen v místním obchodě a bere tzv. měrky, tj. velikosti, na základě nich je pak oblek ušit. Rozdíl je v tom, že se oblek již následně několikrát nezkouší, ale přímo se pak předá majiteli. Tuto službu většinou využívají ti, kteří nakupují u světových značek (Hugo Boss, Ermenegildo Zegna) a chtějí mít několik kousků dokonale padnoucích.
Použitá látka je kapitola sama o sobě. Polyester je nejběžnější u těch nejlevnějších obleků. Trochu dražší již nabízejí směs polyesteru, vlny, případně s lycrou či elastanem, který zajišťuje určitý stupeň nemačkavosti. Nejdražší, ale zároveň nejpohodlnější kousky nabízejí výhradně vlnu. „Skutečně špičkové obleky kombinují použitou vlnu s kašmírem, hedvábím nebo dokonce vlnou z lamy,“ uzavírá Mahdal.
Autor: Helena Koutková
